Rubrika: Děti

Vždycky jsem si říkala, že až budu dospělá, tak budu chtít mít alespoň čtyři děti. Měla jsem děti vždycky moc ráda. Myslela jsem si, že čím více dětí, tím více radosti doma, ale když to tak vezmu, já jsem se vůbec nemýlila. Je jasné, že pokud má někdo doma více dětí, tak je to přece jenom více radosti, ale taky starosti. A tohle všechno jsem si uvědomila, když jsem jela ke své sestřenice na návštěvu. Svou sestřenicí jsem neviděla osm let. Ona totiž bydlela v Praze, zatímco já na opačné straně republiky. Takže bylo jasné, že po osmi letech si toho máme opravdu co říct. Já jsem věděla, že moje sestřenice má děti. A věděla jsem, že má tři děti. Jenomže jakmile jsem k ní přijela na celý víkend, tak ona už měla čtvrté dítě. Její čtvrté dítě bylo nejmladší a mělo dva a půl roku. A musím říct, že ty její starší děti byly jako z divokých vajec.

Takové ty děti, co snad ani neposlouchají a rostou jako dříví v lese. Byla jsem z toho naprosto v šoku. Myslela jsem si, že mi za ten víkend tam praskne hlava. Ty její tři starší děti byly naprosto nevychované a všude tam lítaly a vydávaly různé zvuky, že jsem si řekla, že budu mít maximálně děti dvě. A možná i ty dvě by byly moc. Jakmile ale jsem odjela od sestřenice, tak jsem si oddychla.

Konečně mě přestala bolet hlava. Protože její děti mi způsobovaly pouze samý bolehlav, a tak když jsem přijela domů za svým přítelem, tak taky jsem mu řekla, že jsem si sen o velké rodině úplně rozmyslela. A musím říct, že můj přítel si opravdu oddych, protože můj přítel chtěl vždycky jedno anebo dvě děti. Takže si myslím že je rád, že jsem si to rozmyslela a už nechci čtyři děti. Nyní už se snažíme o první dítě. A já budu doufat, že já budu mít štěstí a mé dítě bude vychované, slušné a taky mírné. Samozřejmě taky záleží na výchově. Ale taky záleží na jeho temperamentu. No uvidíme, jak se všechno vyvrbí.

To že každému z nás něco nechutná, je velmi přirozené. Každý totiž vnímáme různé chutě jinak, a proto si vybíráme, co jíst budeme, a co nikoliv. Pokud však vaše dítě nejí většinu důležitých potravin, a uvařit mu, aby to jedlo, se stává problémem, je na čase začít jednat. Jak naučit děti, aby jedly všechno? Lehké to nebude.

Hezky od začátku

Už když dáváte kojenci první příkrmy, všimnete si, že některé mu zkrátka nechutnají, a raději se tedy napije mléka. Kojenecké mléko je pro kojence nezbytné, ale pokud odmítá jíst tuhou stravu delší dobu, mohl by se z toho vyklubat problém. Pokud odmítne sníst svůj příkrm, nedávejte mu ihned napít mléka. Počkejte, dokud nevyhladoví. Zní to sice drsně, ale za nějakou tu hodinku hladu dítě neumře. Je však pravděpodobné, že poté, co mu začne doopravdy kručet v bříšku, konečně sní i to, co odmítalo. Důležité je, aby i příkrmy byly různorodé, samozřejmě s ohledem na věk dítěte. Zpočátku mu budete dávat i několik dní za sebou to samé, abyste otestovali, zda na něco není alergické. Je však potřeba postupně začít jídla střídat, aby si zvyklo na všechny chutě. 

Nacpe se sladkým a odmítá jíst oběd

Tento problém kupodivu řeší spousta rodičů. A řešení je jednoduché. Pokud má problémy jíst oběd, dejte mu na dopolední svačinu pouze něco malého, aby do oběda vyhládlo. Sladkosti až po obědě, nejlépe je však eliminovat úplně. Dítě nepotřebuje jíst každý den sladkosti. Potřebný cukr získá z ovoce, a i to mu může nabízet až poté, co sní oběd. Pokud však oběd samo od sebe i tak nebude chtít jíst, nenuťte ho. Prostě nechejte jídlo na stole, a dokud ho nesní, nic jiného mu nedávejte. Zpočátku to bude tvrdý boj, a budete ze sebe mít špatný pocit, ale nebojte, časem začne obědy jíst.

Co jíst nechce

Každému z nás však něco nechutná, a s tím nic neuděláte. Proto mu dovolte stanovit si jednu, či dvě potraviny, které jíst nemusí. Nesmí samozřejmě říct zeleninu, nebo maso celkově. Pokud však odmítne například brokolici, a hovězí maso, nic se neděje Zatím mu je zkrátka nedávejte. Lidské chutě se mění, a časem mu třeba právě tyto dvě potraviny chutnat začnou.

Co koupit těm opravdu malým?
Spousta lidí má malá miminka, která ale ještě Vánoce a dárky příliš neocení. I těm ale hodně rodičů chce dopřát nějakou radost v podobě lákavého balíčku. Co ale koupit takto malým dětem? Nelamte si s tím hlavu. Malá miminka opravdu nic neocení, protože tolik nevnímají. Pokud i tak chcete svému miminku nebo miminku třeba v rodině udělat radost, sáhněte po edukativních hračkách. Vyrábí se pro všechny věkové kategorie. Na trhu najdete velké množství různých hraček, které rozvíjí smysly. Ideální jsou kontrastní knížky a hmatové hračky, kde si dítě osahá různé povrchy. Pokud chcete sáhnout spíše do kategorie oblečení, poraďte se s rodiči dítěte a nebo doma prohlédněte zásoby. Předejdete tak tomu, že se sejde stejné pyžamo a nebo koupíte špatnou velikost.

Větší děti už si dokážou samy říct, co by se jim líbilo. Nechte je vám ukázat hračky, které by si přálo, případně zjistíte snadno na internetu, které hračky se momentálně těší největší oblibě. Pro malé děti je důležité zapadnout do kolektivu, proto je dobré pořídit aspoň jednu věc, se kterou si bude moct hrát s ostatními a vyměňovat si zkušenosti. To ale neznamená, že musíte koupit vše, na co si dítě prstem ukáže. To opravdu není ta správná cesta. Často se stává, že děti stejně většina hraček po nějaké době přestane bavit, a vy pak jen chodíte a uklízíte všechno pořád dokola.

Vánoce nejsou o dárcích
Je to sice klišé, ale je to pravda. Snad každý chce prožít s rodinou krásné Vánoce. Ty ale nedělají hromady dárků. Nedělejte chybu, a nekupujte vše, co si děti usmyslí. Vyberte raději pár věcí, protože si jich budou víc vážit. Větší děti určitě ocení elektroniku, značkové oblečení nebo kosmetiku. I u nich ale platí pravidlo nekupovat všechno a rozhodně ne nejdražší věci. Všichni víme, jak to končí. Děti jsou rozmazlené a ničeho si neváží.
Vždy je třeba dárky vybírat s rozvahou a určitě nezapomínejte zvážit vaše finanční možnosti. Nezadlužujte se kvůli tomu, abyste na někoho udělali dojem, nebo abyste dětem koupili telefon za 40 tisíc. Děti takové věci nevyužijí.