Předjíždění patří k nejběžnějším manévrům na silnici. Je to způsob, jak se řidič, který by chtěl jet rychleji, dostane před pomalejší vozidlo. Spočívá v tom, že zahne do vedlejšího pruhu, zvýší svou rychlost, dokud se nedostane před vůz, který předjíždí, a pak se vrátí zpět. Samozřejmě jsou zde určitá pravidla, která je potřeba dodržovat – například předjíždět na určitých úsecích, především těch nepřehledných, je zakázáno. To je vyznačeno buď značkou, nebo plnou čarou mezi pruhy.

 

značka zákazu předjíždění

 

Tam, kde je to možné, jsou zdaleka nejčastěji předjížděna nákladní auta. Je to především proto, že právě tato jezdí podstatně pomaleji, než je maximální povolená rychlost. To je samozřejmě především kvůli bezpečnosti jak řidiče, tak i přepravovaného nákladu. Je tedy logické, že tam, kde je to možné, se budeme chtít dostat před něj. Co si však mnoho lidí neuvědomuje, je fakt, že zde platí zvláštní pravidla, na která je potřeba si dávat pozor. Nákladní vůz není osobní auto, a pokud jej chceme předjet, musíme s tím počítat, jinak může dojít k vážné nehodě.

 

i u autobusů platí stejná pravidla

 

V první řadě si musíme uvědomit, že řidičův slepý úhel, tedy prostor, který ve zpětném zrcátku nevidí, je podstatně větší. Díky tomu uvidí předjíždějící vozidlo mnohem později. Nemůže se mu tedy v případě potřeby vyhnout či mu přizpůsobit svou rychlost.

 

Také je nutné počítat s tím, že jeho brzdná dráha je díky větší hmotnosti podstatně delší, zvláště na mokré či zledovatělé vozovce. Rozhodně bychom si tedy od něj měli udržovat patřičný odstup. I když se totiž může zdát, že se před něj ještě jedno auto snadno vejde, v případě, že bude potřeba prudce zastavit, bude ono vozidlo s největší pravděpodobností zdemolováno.

 

Rozhodně bychom tedy měli vždy zachovávat opatrnost a především se snažit, abychom byli dobře viditelní. To znamená rozsvícená světla i za pěkného počasí a tak zachovávání většího odstupu. Ačkoliv se to totiž může zdát zbytečné, může nám to i zachránit život.

Sešli jsme se jednoho rána všedního dne na konci nejmenovaného, soukromého letiště s betonovou přistávací dráhou a také stojánkou, původně sloužící k otáčení letadel. Takových letišť je po republice povícero. Vznikaly ještě za komančů a spravoval je Svazarm, tedy Svaz pro spolupráci s armádou. Sloužily k zájmovým činnostem, jako záložní letiště a také na nich procházeli branci, adepti pilotů, základním, předvojenským výcvikem.

Na rozdíl od dodávky mívají obytné vozy vzadu převis

Můj kamarád přivezl zánovní obytný automobil, já přijel svou Ockavií. Zajímalo nás srovnání řízení obou vozů. Obytný automobil byl na podvozku klasické dodávky. Aby se získalo na komfortu, výrobce obytnou část hnal kus za zadní nápravu, takže tam vznikl převis o délce skoro tři metry od osy zadního kola. Neměli jsme povolení na využití ranveje, takže test se musel omezit na manévrovací schopnosti obou vozů a nemohli jsme zkoušet akceleraci a brzdění. Pomocí kuželů jsme proto vyznačili různé obrátky, a také vytvořili fiktivní parkoviště.

Zatímco při jízdě s obyčejnou škodovkou, nečinily naše improvizované překážky žádné problémy, při jízdě s obytným vozem byl rozdíl hodně znatelný.  Zvláště u mne, který s řízením tak dlouhého „vehiklu“ neměl žádné zkušenosti. Můj výsledek tedy odpovídal situaci, kdy si na dovolenou, obytný vůz zapůjčí člověk, který nikdy neseděl za jeho volantem. První dojem z obytného vozu byl pro mne velice povzbudivý. Vysoký posez, obří zasklení, to vše umožňovalo perfektní výhled do všech stran. Velká zrcátka se mi zdála naprosto vyhovující a já si liboval, jak je dobře vidět za automobil.

Výhledu nic nebrání

Nadšení přešlo ihned, potom co jsem se rozjel a dostal se po krátkém slalomu zatáček do prudké vracečky. I když jsem si hlídal vše možné, zametl jsem pár kuželů převisem auta. Velké potíže jsem měl také při couvání na parkovací místo.

Výsledkem pokusu je tedy doporučení. Než vyrazíte s obytňákem na dovolenou, najděte si vhodnou tréninkovou plochu a chvilku si trénujte složitější manévry. Vyplatí se vám to.

Cena paliva

Jízda osobním automobilem a jeho samotné vlastnění znamená jisté výdaje, s kterými musíme počítat. Můžeme sem zařadit třeba povinné ručení, přičemž zde záleží na objemu motoru, hodnotě vozu, řidiči a na dalších faktorech, přičemž může to být dost vysoká částka. Dále musíme řešit STK a servis, přičemž kromě toho pravidelného muže přijít i nějaká neočekávaná závada, přičemž pokud vůz znepojizdní, tak to není nic příjemného.

čerpací stanice

Při současné situaci musíme řešit pohonné hmoty, protože cena za litr paliva se vyšplhala dost vysoko, což pro lidi odjíždějící denně do práce znamená výrazné zvýšení měsíčních nákladů. Proto se lidé mnohdy snaží spotřebu svého miláčka snížit, což skutečně lze. Udržujte jej v dobrém technickém stavu, mějte správně nahuštěné pneumatiky a nevozte s sebou zbytečnou zátěž. Samozřejmě hodně udělá také jízdní styl, protože plynulou a předvídavou jízdou nám dlouhodobá spotřeba klesne.

Vhodný motor

Pohonná jednotka je srdce automobilu, protože nám zajišťuje pohyb. Samozřejmě ovlivňuje to, jaké zrychlení, maximální rychlost a další vlastnosti vůz má. Co se týče spotřeby, tak do města na kratší trasy se nám hodit motor s menším objemem, což klidně může být tříválec. U něj budeme zároveň platit menší povinné ručení. Někdo o nich hovoří jako o nespolehlivých, ale když se podíváte na to, kolik již některé vozy nejeli kilometrů, tak se jí většinou bát vůbec nemusíte.

oranžový Smart

Pokud takový vůz vezeme na dálnici, tak zde spotřeba výrazně vzroste. U takových tras už není úspornost nijak slavná, přičemž roste také s větší zátěží. Pro dlouhé trasy, a to u třeba na dálnici jsou vhodné dieselové motory s turbem. U nás je zástupcem tohoto druhu motor TDI například v Škodě Octavia. Zároveň však poskytne dostatek síly, abychom mohli jet pohodlně s rodinou a plným kufrem na dovolenou, kam potřebujeme.