Předjíždění patří k nejběžnějším manévrům na silnici. Je to způsob, jak se řidič, který by chtěl jet rychleji, dostane před pomalejší vozidlo. Spočívá v tom, že zahne do vedlejšího pruhu, zvýší svou rychlost, dokud se nedostane před vůz, který předjíždí, a pak se vrátí zpět. Samozřejmě jsou zde určitá pravidla, která je potřeba dodržovat – například předjíždět na určitých úsecích, především těch nepřehledných, je zakázáno. To je vyznačeno buď značkou, nebo plnou čarou mezi pruhy.
Tam, kde je to možné, jsou zdaleka nejčastěji předjížděna nákladní auta. Je to především proto, že právě tato jezdí podstatně pomaleji, než je maximální povolená rychlost. To je samozřejmě především kvůli bezpečnosti jak řidiče, tak i přepravovaného nákladu. Je tedy logické, že tam, kde je to možné, se budeme chtít dostat před něj. Co si však mnoho lidí neuvědomuje, je fakt, že zde platí zvláštní pravidla, na která je potřeba si dávat pozor. Nákladní vůz není osobní auto, a pokud jej chceme předjet, musíme s tím počítat, jinak může dojít k vážné nehodě.
V první řadě si musíme uvědomit, že řidičův slepý úhel, tedy prostor, který ve zpětném zrcátku nevidí, je podstatně větší. Díky tomu uvidí předjíždějící vozidlo mnohem později. Nemůže se mu tedy v případě potřeby vyhnout či mu přizpůsobit svou rychlost.
Také je nutné počítat s tím, že jeho brzdná dráha je díky větší hmotnosti podstatně delší, zvláště na mokré či zledovatělé vozovce. Rozhodně bychom si tedy od něj měli udržovat patřičný odstup. I když se totiž může zdát, že se před něj ještě jedno auto snadno vejde, v případě, že bude potřeba prudce zastavit, bude ono vozidlo s největší pravděpodobností zdemolováno.
Rozhodně bychom tedy měli vždy zachovávat opatrnost a především se snažit, abychom byli dobře viditelní. To znamená rozsvícená světla i za pěkného počasí a tak zachovávání většího odstupu. Ačkoliv se to totiž může zdát zbytečné, může nám to i zachránit život.