Před dvaadvaceti lety natočil režisér Andrew Niccol futuristický snímek Gattaca, v němž řešil otázku geneticky modifikovaných dětí které byly nadřazeny nad těmi přirozeně počatými. Tehdy při shlédnutí tohoto filmu zůstávala v mysli podivná pachuť a úlevný pocit, že do této fáze jsme jako lidstvo ještě nedospěli.
Jaké bude geneticky dokonalé dítě
To se ale změnilo vloni, kdy se v Číně narodily první dvě děti s modifikovaným genomem. Od té doby vědci neúnavně pracují na zdokonalení dalšího využití genového inženýrství. Zprvu se jednalo pouze o eliminaci dědičných onemocnění, jako hemofilie nebo cystická fibróza. V této formě se při umělém oplodnění výběr geneticky „lepších“ jedinců používá dnes. Naše znalosti vlastností lidského genomu však narůstají raketovým tempem a vědci jsou již schopni identifikovat geny, které se podílejí na studijních schopnostech nebo vzhledu.
Genetika není vše
Jak se však ukázalo během testů mezinárodního vědeckého týmu z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, genetická informace nově rostoucího člověka není všechno. Na jejím plném rozvinutí se podílí celá řada dalších faktorů, které mohou vliv genomu na konečnou podobu lidského jedince značně omezit, nebo téměř plně potlačit. A i kdyby se vliv genetiky projevil, příliš velký rozdíl mezi přirozeným výběrem a tím umělým v laboratoři prý podle vědců není.
Lidská DNA už pro nás mnohá tajemství neskrývá
Tým z Hebrejské univerzity pod vedením Shaie Carmiho provedl počítačovou simulaci, v níž použil genetické kódy mužů a žen, z nichž vytvořil deset jejich možných kombinací. To znamená, že věci předpokládali vznik deseti různých embryí počatých in vitro, tedy ve zkumavce. Z těchto embryí se pokusili vybrat ty, které měly největší předpoklady být nejvyšší a nejinteligentnější.
Umělý výběr nemá významné výsledky
Na základě dalších simulací zjistili, že cíleně vybraná embrya se od těch s náhodným výběrem liší pouze minimálně. Výsledného uměle vybraného potomka dokázali vědci zvýšit o pouhé 3 cm a zvýšit intelekt o 3 body IQ. V případě, že by se při umělém oplodnění podařilo získat namísto deseti pouhých pět embryí, rozdíl by se ještě o půl bodu a půl centimetru snížil.
Jako lidstvo tedy můžeme být klidní. Velká genetická revoluce se prozatím nekoná. Nicméně současné vědecké práce objasňují stále nové informace a postupy a není tedy vyloučeno, že jednoho dne se bude na povrchu planety Země pohybovat superlidstvo.