Ti co mají dostatek peněz, kterými si mohou bez problémů zaplatit nejenom soukromou kliniku, soukromého zubaře a náhodou si tento článek přečtou, tak jim starosti těch obyčejných občanů budou možná připadat nedůležité. 

Snad každý se snaží starat o své zdraví v silách svých možností. Co se týká zubů, tak zvlášť péče o chrup se vštěpuje dětem od malička.

zubní oddělení, péče

Není člověk, který dřív nebo později vyhledá zubního lékaře. Zuby dokážou pořádně potrápit. Zdravotní pojišťovna vám hradí jednou až dvakrát ročně preventivní prohlídku u zubaře. To je vynikající.

Ještě v devadesátých letech jsme měli zdravotní péči včetně té zubní zdarma. Ano, i za socialismu měla určitá vrstva lidí nadstandardní zdravotní péči, ale to tu nebudeme rozebírat. Důležité bylo, že v každé větší obci a městě, kde bylo zdravotní středisko nebo poliklinika, tak tam byla jak lékařská, tak i zubní pohotovost. Na to se dá už jen vzpomínat.
lékařská pomoc

Ale dnes je to vše jiné. Lidé z vesnic, menších obcí a městeček musí za svým zubním lékařem dojíždět dost daleko. A pokud jsou například starší, žijí na vesnici a nemají auto, tak o víkendu, když je chytne bolest zubů, se nedostanou NIKAM. Protože NIC nejede. Ani bus, ani vlak. To je zase záležitost krajů, jakou mají vymyšlenou báječnou regionální dopravu. Už touto dopravou se může jednat o úmyslnou likvidaci venkova.

Každý, kdo má svého dobrého stomatologa, tak si ho považuje. A  těch dobrých zubařů je málo a jsou to ve velké míře důchodci. Vybavení jejich ordinace jdou až do miliónů korun. Nedávno proběhla v médiích zpráva, že Česká stomatologická komora (ČST) zvedla těmto zubařům v důchodu členské poplatky z 500,-Kč na 6900,- Kč. Úžasné je na tom to, že snad je to záměr, aby tito lékaři skončili. Kdo to odsouhlasil? Mladí zubní lékaři, kterých je nedostatek, kteří většinou nemají dostatečnou praxi, tak ti snad půjdou na místa zubařů důchodců? A je jedno kam? To rozum zastává, jak v té ČSK uvažují. A co na to Ministerstvo zdravotnictví? Už takhle špatná dostupnost zubních lékařů, kterých je po dlouhá léta všude v regiónech nedostatek, bude ještě horší. Kde je budou lidé hledat?

Co je důležitější pro naše lidi? Dobrá vláda by měla vložit více finančních prostředků do zdravotní péče svých občanů a ne na zbrojení a vysílání vojáků do cizích zemí kvůli nesmyslným válkám, které stojí miliardy.


Dobrá věc se podařila a maminky pobírající rodičovskou dostanou od letoška více peněz. Cesta za nimi byla dlouhá a trnitá. Vlastně až do druhé poloviny prosince 2019 nikdo s určitostí nevěděl, s jakým rozpočtem do domácnosti mohou  letos mladé rodiny počítat.
 
Od roku 2008 do 2019 se příspěvek nezvýšil. Naopak v roce 2012 jej ještě politici snížili. Celková částka, kterou měly maminky možnost si rozdělit až na 4 roky, činila na jedno dítě 220 000 a 330 000 na vícerčata. Nově to bude o 80 tisíc více jednoho dítěte a o 120 tisíc u vícerčat. Pojďme zavzpomínat, jak celá tahanice probíhala.
Více peněz pro rodiny

 
Petr Krčál (ČSSD) tehdejší ministr práce a sociálních věcí chce přidat od 1. července 2019 40 tisíc a v roce 2020, případně 2021 dalších 40. Později složil funkci, protože se ukázalo, že diplomovou práci opsal z vlastní bakalářky. Nahradila ho ministryně Jana Maláčová.
 
Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje přidat 80 tisíc najednou od ledna 2020 všem, kteří budou příspěvek v této době pobírat – tedy variantu za 8,6 miliardy.
 Novorozené dítě
Maláčová chce přidat všem, kteří mají dítě do 4 let věku, i když už příslušnou částku vyčerpali. To by z rozpočtu ukrojilo 11,2 miliardy.
 
Ve hře byly tedy 2 varianty.Jenže v březnu zůstali všechny mladé rodiny v šoku. Maláčová, Schillerová i premiér Andrej Babiš se chlubí na sociálních sítích velkým úspěchem. Rodičák se od 1. ledna 2020 skutečně zvýší, ale jen pro děti narozené po tomto datu. Což vyvolalo doslova bouři. Rodiče zakládají na facebooku skupinu pro spravedlivý rodičovský příspěvek a sepisují petici.
 
Politici si uvědomili, že by tlak nemuseli ustát.Babiš se schází se zástupci ze facebookové skupiny a slibuje, že nakonec pro aktivně pobírající bude schválen. Trvalo to však dlouho, než se o novele začala hovořit na půdě Parlamentu a slibu už pomalu nikdo nevěřil. „Až to podepíše prezident, pak teprve s tím budu počítat,” ozývalo se nejčastěji na sociálních sítích.
 
Projednání bylo slibováno původně na září. Po všech tahanicích a odkladech už asi málokoho překvapilo, že se poslanci k jeho projednání vůbec nedostali. Nakonec byl schválen ve třetím čtení až 6. listopadu po sporech mezi opozicí a vládní koalicí. Ta držela opozici v šachu, protože svázala přiklepnutí více peněz rodinám se schválením daňového balíčku. S tím opozice nesouhlasila, protože byla proti zvýšení spotřební daně na cigarety a alkohol.
 
V prosinci návrh neprošel přes Senát, kterému přišlo nespravedlivé, že politici odstřihnuli rodiče dětí do 4 let, kteří už celou sumu vyčerpali. Byla to už ale spíše formalita. Poslanci jej totiž opětovně schválili a prezident Miloš Zeman novelu 19. 12. podepsal. Na 80 tisíc tak nedosáhne 70 tisíc rodin.